Vysvětlete babičce co je to Internet

Aneb, takové malé shrnutí pro všechny...

Internet

Internet = celosvětová počítačová síť. Základem je tzv. hypertext = odkaz na jiný dokument či soubor na webu. Vymyslel ho fyzik Tim Berners-Lee. Internet vznikl z americké vojenské sítě v roce 1969. Propojily se mezi sebou různé počítače, které mohly předávat data dál, i když některé části sítě byly poškozeny. Podle pracoviště ARPA (Advanced Research Project Agency) se síť jmenovala ARPANET. Časem se napojovaly i civilní instituce (-> NSFNET). Služba World Wide Web vznikl v roce 1989 ve výzkumném středisku CERN a odtud se rozšířila po celém světě.

Provoz počítačových sítí je založen na aplikačních protokolech. Ty umožňují pohyb informací po síti. Informace putují z počítače na počítač, až dosáhnou cíle. Existují různé soustavy síťových protokolů. Internet používá protokoly TCP/IP (dále je známý např. model ISO OSI).

TCP/IP

TCP/IP - skládá se ze 3. vrstev: aplikační vrstvy (převod dat pro koncovou aplikaci (SMTP, FTP, POP3, HTTP, TELNET, RLOGIN)), síťové vrstvy (přenáší tzv. IP diagramy mezi počítači; nese adresu příjemce), transportní vrstvy (=protokoly TCP a UDP; dělí přenášená data na tzv. pakety).

Spojení TCP/IP se stahomepage/index.htmllo standardem, který se používá na Internetu, a proto spolu mohou komunikovat počítače s různými operačními systémy.

Internetová adresa

Internetová adresa - je 32-bitové číslo. Každý připojený počítač má přiděleno jednu IP adresu. Zapisuje se takto: 123.45.67.89 (4 x 8b = 32b). Maximální počet připojených počítačů tak může být 4 228 250 625, což je o něco "málo" méně než počet lidí na světě, v současnosti se počet zároveň připojených pohybuje okolo půl miliardy. Pro přehlednost byl vytvořen systém pojmenování domén DNS = Domain Name Server, který převádí číselnou adresu na textovou, která se lépe pamatuje.

Domény

Domény jsou vlastně IP adresy převedené na text. Jméno počítače se skládá z domén oddělených tečkou, např. linux.slapanice.cz. Doména nejvyšší úrovně je vpravo (cz), doména druhé úrovně je vlevo od ní (slapanice), určuje název organizace, 3. úroveň určuje název počítače v rámci organizace atd. Doména první úrovně určuje skupinu podle země nebo kategorie (cz - Česká republika, us- USA, com - komerční organizace, edu - vzdělávací instituce, gov - vládní stránky, mil - vojenské stránky atd.).

K Internetu se dá připojovat několika způsoby.

Nejběžnější je připojení přes telefonní linku. Toto připojení je sice nejdostupnější, ale také nejhorší vzhledem k rychlosti připojení. K připojení je třeba mít modem (modulátor-demodulátor), který převádí analogový signál na digitální a obráceně. Modemy umožňují přenos rychlostí 56kb/s (= 7kB/s), přičemž se musí počítat s tím, že data nejsou z Internetu pouze přijímána, ale i odesílána (max. 33kb/s), proto je celkové příjem dat nižší.

Další možností je připojení přes ISDN. Toto připojení je o něco rychlejší než připojení přes telefon. K připojení je třeba mít ISDN modem a ISDN linku.

Můžeme se připojit i přes kabelovou televizi. Tato možnost zatím není moc dostupná - je třeba mít zavedenou kabelovou televizi a navíc musí provozovatel kabelové televize podporovat datové služby. K připojení je třeba mít speciální kabelový model.

Jinou, stále oblíbenější variantou, je připojení bezdrátové. I to má své klady i zápory. Na jedné straně je možnost neustálého připojení k Internetu a relativní cenová dostupnost. Na straně druhé je třeba, aby mezi naší anténou a hlavním vysílačem byla přímá viditelnost, proto se toto připojení objevuje jen ve větších městech. Navíc kvalitu přenosu ovlivňuje i počasí. Bezdrátových připojení existuje několik druhů. Ke známějším patří tzv. mikrovlnné připojení, satelitní připojení, dále pak připojení rádiové.

Princip fungování prohlížeče www:

Prohlížeči se zadá internetová adresa. Název se převede za pomocí systému DNS na IP adresu, na kterou je prohlížeč přesměrován. Z dané lokace se pak načtou data, které jsou prohlížečem interpretovány jako webová stránka, která se zobrazí. Počítač si ukládá některá data (obrázky, flash-animace...) do tzv. proxy-cache. Cache je v podstatě skladiště souborů. To urychluje načítání stránky někdy v budoucnu - obrázky se nestahují ze serveru, ale načtou se z disku, což je rychlejší. Webové stránky se vytváří za pomocí jazyka HTML, který říká prohlížeči, jak je daná stránka (dokument) upravená, kde se nachází obrázky, jaké písmo, barva se použije apod. Časté je též využívání jiných programovacích (pod)jazyků, jako je JavaScript, VisualBasicScript; pro větší interaktivitu se používají tzv.CGI skripty. Mezi skriptovací jazyky nejčastěji užívané na Internetu patří PHP, ASP a Perl.

Princip fungování elektronické pošty:

Elektronická pošta je další ze služeb Internetu. Umožňuje zasílat zprávy (ale i soubory apod.) téměř všem lidem na světě v krátkém okamžiku. Na zasílání a přijímání elektronické pošty je třeba mít nainstalovaného poštovního klienta. Mezi nejznámější patří Outlook Express a Netscape Messenger. V případě, že chceme vybrat poštu, se klient připojí k serveru, na který nám pošta chodí, a zprávy stáhne do počítače. Stejně to funguje i naopak. Emailové adresy jsou ve tvaru jméno_účtu@název_počítač_kde_je_pošta.doména_1._řádu.

Počítačové sítě

Počítačové sítě vznikly jako potřeba k rychlému přenášení informací. Původně sloužily počítačové sítě pro armádu, kde byl už od začátku kladen důraz na to, aby se data dostaly k cíli, i když bude síť na některém místě poškozená. Postupně sít převzaly univerzity a v současnosti jsou běžné téměř v každé firmě či škole. Počítačové sítě se dělí na LAN (Local Area Network; použití v jedné nebo několika sousedních budovách), MAN (Metropolitan Area Network; velký podnik či místo), WAN (Wide Area Network; síť tvořená propojenými LAN, MAN). Nově existuje WLAN (bezdrátové připojení). Podívejme se na síť LAN, která patří k nejrozšířenějším:

Základními topologiemi (sestavením, uspořádáním sítě) jsou sběrnice, kruh a hvězda. Typ sběrnice (počítače jsou zapojeny za sebou) se dnes už téměř nepoužívá kvůli svým nevýhodám (omezená délka, složitá identifikace závad). Při sestavení do kruhu jsou počítače jakoby zapojené do jednoho kruhu. Technologie využívající zapojení do kruhu jsou Token Ring a FDDI. V současnosti je nejběžnější zapojení do hvězdy, kdy jsou na centrální počítač napojeny ostatní počítač.

Sítě se mohou dělit i podle typu používaných kabelů a protokolů. K nejpoužívanějšímu typu sítí dnes patří Ethernet. I ten může přenášet data jiným způsobem a jinou rychlostí, proto se dělí na obyčejný Ethernet (10 Mb/s), Fast Ethernet (100Mb/s) a Gigabitový Ethernet (1Gb/s).

Jeden počítač v síti musí být "hlavní", tzv. server, který řídí práci v síti všech ostatních počítačů.

K připojení k síti je třeba mít síťovou kartu. Ta obsahuje konektor pro připojení síťového kabelu. Konektorů může být více druhů, časté jsou však konektory RJ-45, které jsou využity k propojení s kroucenou dvoulinkou. Používá se, i když v menší míře, koaxiální kabel (tlustý (konektor CANNON-15) a tenký (BNC konektor)). Kvalitní a rychlý přenos nabízí optická vlákna. Dále existuje rozmáhající se bezdrátové sítě (Bluetooth).

Softwarové vybavení:

K provozu sítě je třeba mít vhodný operační systém. Pro obyčejné spojení dvou počítačů stačí klidně i Windows 98. Pokud chceme provozovat server, je třeba mít specializovanější operační systém, např. Windows NT, Novell či hlavně Linux, který je velmi stabilní a původně i dělaný pro práci se sítěmi.

Využití některých aplikací pro práci s prokoly:

telnet - můžeme se jako normálně připojit na dálku k počítači.

ftp - File Transfer Protocol - prokol pro přenos souborů. Přenáší se jím soubory ze vzdáleného počítače k počítači lokálnímu.

www - World Wide Web. Službu zajišťuje protokol http a slouží k přenosu hypertextových dokumentů. Tyto dokumenty v sobě mají odkazy na jiné dokumenty. Webové stránky se prohlížejí pomocí prohlížečů (browserů -> brouzdat). Nejznámější jsou Internet Explorer, Netscape Communicator, Opera a z čistě textových (někdo nechce zdržovat načítání stránky obrázky) lynx.
Autor: m1c4a1, admin