DAB (Digital Audio Broadcasting), je technologie digitálního rozhlasového vysílání používaná zejména v Evropě. V roce 2006 ve světě existovalo cca 1000 stanic vysílajících ve formátu DAB.
Práce na standardu DAB byly zahájeny v roce 1980 jako evropský výzkumný projekt. První digitální vysílání v tomto standardu zahájila v roce 1995 stanice BBC. První komerčně dostupné přijímače byly k dispozici v mnoha zemích Evropy již od konce devadesátých let. Předností standardu DAB je možnost soustředit více rozhlasových stanic do frekvenčního spektra, než tomu je u analogofého FM vysílání. DAB je více odolnější vůči různým rušením, jako je šum a úniky signálu při pohybu přijímače (například v autě), ale kvalita příjmu rychle degraduje v případě nedostatečné síly signálu.
Nová revize standardu DAB, označovaná jako DAB+, byla vydána v únoru 2007. DAB+ není zpětně kompatibilní s DAB, což bohužel znamená, že přijímače znající pouze normu DAB nejsou schopny přijímat vysílání ve standardu DAB+. DAB+ je v průměru dvakrát efektivnější než jeho předchůdce díky použití kodeku AAC+; proto může DAB+ nabídnout vyšší kvalitu zvuku při nižším datovém toku. Příjem signálu je mnohem méně náchylný na různá rušení, především díky použítí Reed-Solomon opravnému kódu.
Porovnání DAB a FM/AM
Tradiční rádiové vysílání běželo na různých frekvencích s frekvenční nebo amplitudovou modulací, a přijímač musel být naladěn na požadovanou frekvenci. Tento způsob drasticky omezoval počet rozhlasových stanic dostupných posluchačům. Oproti tomu DAB je digitální způsob vysílání umožňující vytváření multiplexů, tedy sdružit více rozhlasových stanic (zpravidla 6 až 8) do jedné frekvence.
Výhody DAB
DAB přijímač automaticky naladí všechny dostupné stanice a nabídne jejich přehledný seznam. V DAB vysílání je možné přenášet "radiotext" (obdoba RDS u FM vysílání), který může obsahovat aktuální informace o názvu poslouchané skladby, jejím žánru a dále i aktuální zprávy či dopravní informace. Některé přijímače také disponují možností pozastavit si živé vysílání a pustit jej se zpožděním (obdoba time-shift funkce u DVB-T televizí).
Protože v jednom multiplexu může být přenášeno více rozhlasových stanic, dochází ke snížení nákladů na údržbu vysílačů.
Nevýhody DAB
V oblastech s nedostatečnou kvalitou signálu je nemožné alespoň částečně přijímat rozhlasové vysílání (znáte to jistě sami; stanujete v údolí u řeky a posloucháte rádio, které sice šumí, ale hraje to). Toto je důsledkem použití slabých opravných kódů u standardu DAB, kdy při nekvalitním signálu nedojde k přijetí všech dat a z reproduktoru se ozývají zvukové artefakty, nebo zvuk krátkodobě vypadává (obdoba kostičkovaného obrazu na digitální televizi). Toto bylo odstraněno vydáním standardu DAB+, který používá robustnější opravné kódy.
Při vysílání v SFN síti (Single Frequency Network, jednofrekvenční síť) musí být všechny vysílače sesynchronizované. Vysílač musí počítat s časovými prodlevami způsobenými zpožděním signálu na cestě do dalších vysílačů, proto bývá do příchozího signálu vkládána určitá prodleva. V praxi dosahuje tato prodleva až dvou vteřin. Vzniká zde tedy nevýhodu v tom, že vysílané časové signály nejsou oproti analogovému příjmu přesné.
DAB přijímače provozované na bateriové napájení také vykazují kratší výdrž než klasická analogová rádia.
DAB vysílání v České republice
V roce 2007 u nás společnost Teleko ve spolupráci s Českým rozhlasem spustila v Příbrami experimentální vysílání ve standardu DAB (byly vysílány tři programy) a standardu DAB+ (dva programy). Tímto signálem bylo pokryto kolem 130 000 obyvatel. V současné chvíli bohužel přechod na digitální vysílání blokuje Český telekomunikační úřad s tím, že čeká na schválení technického plánu přechodu na digitální rozhlasové vysílání. Tento dokument by pak byl závazný pro všechny subjekty na rozhlasovém trhu, které se k němu připojí. Některá rádia tak již podmíněně učinila, za což jim byly slíbeny kompenzační licence platné až do roku 2025.
2024 ©