Při vytváření modelu jednání je třeba brát v úvahu, že existují tzv. sekundární aktéři, tj. uživatelské role nebo spolupracující systémy, pro něž není systém přímo určen, ale které jsou pro jeho činnost nutné. Případy, kdy chceme vyznačit směr komunikace, značíme orientovanými šipkami. Mezi případy použití mohou existovat vztahy. Pokud chceme explicitně vyjádřit fakt, že takový vztah existuje, používáme stereotypy, standardně << include >> - pokud jeden případ zahrnuje případ jiný (např. autentizaci), nebo << extend >> - pokud nějaký případ rozšiřuje chování jiného (je zde možnost volby).

Scénáře činností (Sequence Diagrams)

Dokumentují spolupráci participantů na scénáři činnosti. Kladou přitom důraz na časový aspekt komunikace. Dokumentují objekty a zprávy, které si objekty posílají při řešení scénáře. Jsou vhodné pro popis scénáře při komunikaci s uživateli.

Diagramy spolupráce (Collaboration Diagrams)

Podobně jako scénáře činností dokumentují diagramy kolaborace spolupráci objektů při řešení úlohy. Kladou větší důraz na komunikační aspekt (čas je vyjádřen číslováním). Dokumentují objekty a zprávy, které si posílají při řešení problému. Jsou vhodné pro popis spolupráce objektů při návrhu komunikace.

Stavové diagramy (State Charts Diagrams)

Stavové diagramy slouží k popisu dynamiky systému. Stavový diagram definuje možné stavy, možné přechody mezi stavy, události, které přechody iniciují, podmínky přechodů a akce, které s přechody souvisí. Stavový diagram lze použít pro popis dynamiky objektu (pokud má rozpoznatelné stavy), pro popis metody (pokud známe algoritmus), či pro popis protokolu (včetně protokolu o styku uživatele se systémem). Přechod může být ohodnocen:

událost(parametry)[podmínka]/akce^zpráva

Každý stav může dále obsahovat popis akcí pro události vstup, výstup a opakované provádění:

entry/akce

exit/akce

do/akce

Stavové diagramy mohou být hierarchické. V nejnovějších verzích UML mohou obsahovat tzv.
synchronizační značky (viz dále).

Diagramy aktivit (Activity Diagrams)

Varianta stavových diagramů, kde kromě stavů používáme aktivity. Nachází-li se system v nějakém stavu, je přechod do jiného stavu iniciován nějakou vnější událostí. U aktivity je, na rozdíl od stavu, přechod iniciován ukončením aktivity, přechody jsou vyvolány dokončením akce (jsou synchronní). Používají se pro dokumentaci tříd, metod, nebo případů
použití (jako „workflow“). Nahrazují do určité míry v UML neexistující diagramy datových toků. Mohou obsahovat symbol „rozhodnutí“.

Diagramy komponent (Component Diagrams)

Vyjadřují (fyzickou) strukturu komponent systému. Popisují typy komponent - instance komponent jsou vyjádřeny v diagramu nasazení. Komponenty mohou být vnořeny do jiných
komponent. Při vyjadřování vztahu mezi komponentami lze používat "interface".

Diagramy nasazení (Deployment Diagrams)

Diagramy nasazení popisují fyzické rozmístění elementů systému na uzly výpočetního systému. Uzly a elementy jsou značeny obdobně jako objekty a třídy (může být uveden pouze typ, nebo konkrétní instance a typ - podtržena). Popisují nutné vazby mezi uzly (případně též použitý protokol - "interface"). Obsahují pouze komponenty potřebné pro běh aplikace -
komponenty potřebné pro překlad a sestavení jsou uvedeny v diagramu komponent.