Sémantika UML
Zápisy v UML (pohledy, diagramy) sestavené podle pravidel syntaxe musí mít pevně definovaný význam. Tím se zabývá popis sémantiky UML. Je rozčleněn do 4 vrstev, které na různé úrovni abstrakce popisují vlastnosti diagramů UML, včetně možných rozšíření. Na nejnižší úrovni jsou specifikovány vlastnosti primitivních údajů (dat) - typy dat, obory hodnot atributů. o úroveň výše je vyjádřena sémantika uživatelských objektů (tzv. model, nebo též meta-data) - např. co to je záznam o objektu typu "zaměstnanec". Ještě výše stojí popis prvků modelu (metamodel) - např. co to je třída, atribut, vztah, atd. Nejvýše je pak definice vlastností metamodelu (meta-metamodel), např. jak lze korektně vytvářet nové prvky modelu.Jazyk OCL
Ne všechny vlastnosti modelu lze vyjádřit pomocí diagramů. Uvažme např. datový model systému, který se zabývá evidencí zaměstnanců. O každém zaměstnanci si potřebujeme pamatovat různé atributy, mimo jiné např. plat zaměstnance. Rovněž si potřebujeme pamatovat hierarchickou strukturu mezi zaměstnanci. Pomocí diagramů vyjádříme snadno požadavky na strukturu dat, těžko zde však zachytíme požadavky jako "nadřízený musí mít vyšší plat než jeho podřízení". UML nabízí (ale nevnucuje) možnost použít pro vyjádření takových omezení specifikační jazyk OCL (Object Constraint Language). OCL poslouží právě pro vyjádření komplikovanějších integritních omezení, opis vlastností operací a může být koneckonců použit i pro vyjádření sémantiky UML.Specifikace výměnných formátů
Součástí definice UML je i specifikace výměnných formátů, sloužících např. pro přenos zápisů v UML mezi různými nástroji. Jako příklad lze uvést formát CORBA IDL (Interface Definition Language), či XMI (XML Metadata Interchange).Autor: Filip Koval
2025 ©