V dnešním článku si probereme možnosti událostí (events) a také pole proměnných (array)
To, že se po kliknutí na odkaz otevře žádaný dokument, je naprostá samozřejmost, ale málokdo ví, že za touto skutečností stojí právě události.
UdálostiPomocí událostí může skript reagovat na podněty uživatele. Například po kliknutí na obrázek se změní barva pozadí. Právě to kliknutí je událost, která udává kdy se má provést skript, který změní barvu pozadí.
Nejlépe bude, když vše předvedu na nějakém příkladu
<span onClick="window.alert('Klikl jsi na text, klepni na OK')">Klikni na text</span>
Použil jsem událost onClick, která reaguje na kliknutí a je připojena k prvku span, vztahuje se pouze na něj. Po kliknutí se objeví výstraha (window.alert...). Jak vidno, použití událostí je velmi jednoduché. Nicméně, těžko byste si vystačili jen s jednou událostí, událostí existuje celá řada a některé z nich fungují pouze v rámci Internet Exploreru:
Událost | Popis |
Klasické události | |
onAbort | Nastává po přerušení nahrávání obrázku |
onBlur | Nastává při deaktivaci prvku, formuláře, okna |
onChange | Nastává při změně obsahu prvku, roletky formulářů |
onDblClick | Nastává při dvojitém kliknutí (double click) |
onFocus | Nastává po aktivaci prvku |
onKeyDown | Nastává při stisknutí libovolné klávesy klávesnice |
onKeyPress | Stejné jako onKeyDown |
onKeyUp | Nastává při uvolnění stisknuté klávesy |
onLoad | Nastává při nahrání dokumentu |
onMouseDown | Nastává při stisku tlačítka myši |
onMouseMove | Při pohybu kurzoru |
onMouseOut | Při odjetí kurzoru z daného objektu |
onMouseOver | Při najetí kurzoru na objekt |
onMouseUp | Při uvolnění tlačítka myši |
onReset | Při vymazání formuláře |
onResize | Změna velikosti okna |
onSubmit | Při odesílání formuláře |
onUnLoad | Při zavření dokumentu |
Události podporované jen Microsoft Internet Explorer 4.0 a vyššími | |
onCopy | při kopírování do schránky [Ctrl+C] |
onPaste | při vkládání ze schránky [Ctrl+V] |
Události se připojují k danému prvku pomocí atributů:
<prvek událost="skript">obsah<prvek>
Za událost dosaďte cokoli z předešlé tabulky, za skript dosaďte buď skript nebo funkci, která skript zastupuje.
Pole proměnných
Pole je skupina proměnných, které mají něco společného, např. čísla od nuly do sta, dny v týdnu atd. Pole je definováno názvem a každý jeho prvek má svoje jméno, případně číslo.
Deklarace, zavedení poleZavedení pole je možné provést několika způsoby:
tyden = new Array("pondělí", "úterý", "středa", "čtvrtek", "pátek", "sobota", "neděle")
tyden= ["pondělí", "úterý", "středa", "čtvrtek", "pátek", "sobota", "neděle"]
Obě možnosti jsou rovnocenné a každá uvádí k životu pole týden, jehož obsah tvoří jména dnů. Třetí možností je pojmenování jednotlivých prvků:
tyden = new Array;
tyden["po"] = ["pondělí"];
tyden["ut"] = ["úterý"];
tyden["st"] = ["středa"];
tyden["ct"] = ["čtvrtek"];
tyden["pa"] = ["pátek"];
tyden["so"] = ["sobota"];
tyden["ne"] = ["neděle"];
Přístup k prvkům pole
Prvky pole jsou číslovány od nuly dále, proto je důležité, že první prvek pole má číslo 0:
tyden = new Array("pondělí", "úterý", "středa", "čtvrtek", "pátek", "sobota", "neděle");
document.write(tyden[1])
Skript document.write(tyden[1]) vypíše prvek označený číslem 1, tedy "úterý", stejně lze přistupovat i k dalším prvkům. Druhou možností je přistupovat k prvkům pomocí jejich názvů (jsou-li definovány):
tyden["po"] = ["pondělí"];
tyden["ut"] = ["úterý"];
tyden["st"] = ["středa"];
tyden["ct"] = ["čtvrtek"];
tyden["pa"] = ["pátek"];
tyden["so"] = ["sobota"];
tyden["ne"] = ["neděle"];
document.write(tyden["pa"])
Nyní jsme vypsali prvek "pa" tedy "pátek". Deklarace se provádí následovně: pole[název] = [hodnota/y]. Pomocí názvu je možné s prvkem později pracovat.
To by bylo pro dnešek vše a příště se podíváme na větvení.
Autor: Simon Grimmich