Java - obecný úvod(2.díl), charakteristika javy

Napsal O webu (») 22. 9. 2007 v kategorii Programování, přečteno: 3895×
obrazky/java_logo.png

Charakteristika Javy

Java patří mezi poměrně nové programovací jazyky. Vznikla v roce 1995, autorem je firma Sun. Původně měla být použita pro ovládání domácích spotřebičů jako ledniček či mikrovlnných trub. Pojem Java lze přeložit jako káva, konkrétně expresso (logo kouřícího hrnečku s kávou). Jazyk se měl původně jmenovat Oak, podle dubu, který rostl tvůrci (J. Goslingovi) pod okny. V současné době ji používá několik desítek miliónů programátorů. Javu lze ji charakterizovat několika následujícími body:

  • Objektově orientovaný programovací jazyk. (Téměř) Vše v Javě je objektem. Stejně jako C++ však umožňuje hybridní přístup, tj. programování bez nutnosti znalosti OOP. Tento přístup však neumožní řešit žádné složitější problémy.
  • Nezávislost na platformě. Program napsaný v jazyce Java běží bez nutnosti provádět jakékoliv úpravy zdrojového kódu prakticky na všech operačních systémech.
  • Využití v prostředí Internetu. Java umožňuje snadné používání v prostředí sítě internet, někdy bývá nazývána "jazykem internetu".
  • Integrace grafického a síťového rozhraní, možnost práce s multimédii. Java obsahuje grafiku nezávislou na zařízení. zabudovanou přímo do jazyka. Grafické operace jsou standardizovány a poskytují stejné výsledky bez ohledu na typ počítače či používaný operační systém.
  • Zdarma. Java je k dispozici včetně několika vývojových prostředí zdarma.
  • Jednoduchá syntaxe. Z důvodů zjednodušení práce vývojáře došlo i ke zjednodušení syntaxe Javy např. vzhledem k C++.
  • Vysoký výkon.
  • Snadná práce s objekty prostřednictvím tzv. garbage collectoru.
  • Bezpečnost. Odstranění řady potenciálně nebezpečných konstrukcí, které bývají zdrojem častých a těžko odhalitelných chyb.

    Použití Javy

    Java má všestranné použití. Pro svoji jednoduchost je vhodným jazykem pro výuku objektově orientovaného programování. Java je využívána zejména pro tvorbu

  • aplikací ve formě programů, jak je tomu zvykem i u jiných programovacích jazyků. Toto použití však není typické.
  • appletů, tj. krátkých programů běžících v okně prohlížeče, pro nás pravděpodobně nejdůležitější využití.
  • servletů, tj. programů běžících na serverech vytvářejících dynamické stránky, tuto technologii na serverech banánu bohužel nevyužijete.
  • distribuovaných systémů: Programy skládající se s různých částí běžící současně na více počítačích.
  • aplikací představující mezivrstvu pro komunikaci s databázovými stroji či síťovou komunikaci.
  • aplikací pro mobilní telefony a komunikační zařízení.

    V současné době je největším konkurentem Javy prostředí .NET. Využívá podobný přístup, má podobné možnosti, zatím je však více-méně omezeno na platformu operačního systému Windows.

    Výhody/nevýhody Javy>

  • Hardwarová náročnost. Dána vestavěnou kontrolou práce s pamětí, která je mnohem detailnější než v C++. Doporučená HW konfigurace představuje cca. 1GB RAM.

  • Rychlý vývoj jazyka. Vývoj JDK je velmi rychlý, některé funkce jsou #zastaralé# pár měsíců po vydávaní JDK a v další verzi kompletně přepracovány. V současných verzích jsou již základní funkce standardizovány.
  • Rozsáhlost Javy je současně i její nevýhodou, disponuje řádově tisíci funkcemi a nutnost prostudování značného množství literatury.
  • Složitější práce se standardním vstupem/výstupem.
  • Poněkud nižší rychlost běhu programů způsobená tím, že se nejedná o jazyk kompilovaný (cca. 2-3 x nižší než u C++). První verze byly až 30 pomalejší, s každou další novou verzí se tento rozdíl stírá.

    Vizuální vývojová prostředí

    Java umožňuje vytváření klasických "okenních" aplikací. Lze tak činit přímým zápisem zdrojového kódu nebo ve speciálních nástrojích nazývaných RAD (Rapid Application Development). Tyto nástroje umožňují vizuální návrh a vytváření okenních aplikací jejich sestavováním z předem připravených vizuálních komponent. Děje se tak jednoduše pouhým přetahováním jednotlivých komponent myší s následným nastavováním vizuálních a funkčních parametrů. Zdrojový kód k těmto akcím je generován vývojovým prostředím automaticky. Vizuální vývojová prostředí jsou k dispozici jak v komerčních, tak i bezplatných verzích.

    Nejčastěji používaná vývojová prostředí jsou:

  • Eclipse (http://www.eclipse.com): Nejčastěji používané vizuální vývojové prostředí. K dispozici zdarma, některé nástroje a funkce však pouze v placené verzi.
  • NetBeans (http://www.netbeans.org): Původně české vývojové prostředí vzniklé na MFF UK, koupila ho firma Sun. Disponuje velmi kvalitním layout managerem nazývaným Mattisse. K dispozici i se všemi doplňky zdarma.
  • JBuilder (http://www.borland.com): Vývojové prostředí od firmy Borland, k dispozici zdarma.
  • IntelliJI IDEA (http://www.jetbrains.com: Vývojové prostředí od firmy IBM, k dispozici pouze v placené verzi.
  • Sun Java Studio (http://www.sun.com) nástroj pro vývoj enterprise aplikací založených na jazyce Java.

    V současné době jsou pro vývoj Java aplikací používány ve většině případů prostředí Eclipse a NetBeans.
    Autor: Filip Koval
  • Štítky: Java
    Facebook Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz

    Komentáře

    Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
    Článek ještě nebyl okomentován.


    Nový komentář

    Téma:
    Jméno:
    Notif. e-mail *:
    Komentář:
      [b] [obr]
    Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel sedm a sedm