Součásti telefonního přístroje jsou mikrofon, sluchátko, hovorový transformátor, zvonek, číselnice a indikátor u přístrojů s místní baterií.

Mikrofon a sluchátko

Následně si popíšeme základní principy součástí tel. přístrojů. První mikrofon v seriově vyráběných telefonech byl používán uhlíkový. Pracuje na principu změny odporu vyvolané akustickým tlakem.

Mnohem lepší účinnost mají dynamické mikrofony, většina mikrofonů je dnes elektretových, elektretový mikrofon je typem kondenzátorového mikrofonu s vestavěným předzesilovačem a tranzistory FET. Kondenzátorový mikrofon má membránu jako jednu z desek kondenzátoru, v rytmu pohybu membrány se mění kapacita kondenzátoru.

Další částí tel. přístroje je sluchátko. Jedná se o elektroakustický měnič obvykle složený z membrány a elektromagnetu, pohyb membrány je přímo úměrný změně magnetického toku.

Hovorový transformátor

Další důležitou součástí tel. přístrojů je hovorový transformátor. Pokud by HT nebyl přítomen, šlyšeli bychom během hovoru ve sluchátku silně svůj hlas, na dlouhém vedení by byl markantní rozdíl mezi slyšitelností na blízkém a vzdáleném konci.
Důvod pro použití hovorového transformátoru, že se jím může řešit potlačení vlastní hlasitosti v hovoru.

Zvonek

Pro zvonek je dnes na místě označení vyzváněcí obvod, jelikož jeho dnešní řešení spočívá v zapojení elektroakustického měniče buzeného buď jednoduchým klopným obvodem anebo důmyslnějším zdrojem na bázi čipu s možností výběru i vložení melodie.

Klasický zvonek je již raritou, princip je založen na pohybu kotvy mezi pólovými nástavci elektromagnetu, na kotvě je připevněna palička, která udeří do misky s kadencí 25 Hz, v případě dvou misek je to 50 úderů za vteřinu.

Induktor

Induktor je ruční generátor střídavého proudu u telefonních přístrojů MB, které se dodnes používají na dráhách, kde i po provedené digitalizaci považují linky MB za nezbytné zařízení pro komunikaci mezi nádražím a stavidlem. Přístroj MB má stále využití v armádě.

Číselnice

Číselnice slouží k předávání číselných informací spojovacímu systému, účastník na ní volí cílové číslo pomocí Plzní nebo tónové volby (DTMF). Číselnice může být rotační (AUT) nebo tlačítková.

V tlačítková číselnici s pulzní volbou jsou mechanické kontakty nahrazeny např. tranzistory, zkracuje se střední doba potřebná pro volbu jedné číslice, zatímco u rotační je na jedno číslo průměrně 1,2 až 1,6 sec., tak u tlačítkové je to 0,4 až 0,8 sec.

V dnešních analogových přístrojů se používá číselnice tlačítková s DTMF volbou. Tónová volba je vysílána jako slyšitelný kmitočet, který je vytvořen součtem dvou sinusových signálů o stanoveném kmitočtu a shodné amplitudě.

Ačkoliv máme 16 možností, tak se prakticky používá 12, tóny jsou prezentovány jako čísla 0-9 a symboly * a #. Každá číslice se vysílá po dobu minimálně 40 ms, za kterou následuje obvykle stejně dlouhá mezera.