Telefonní přístroj
Dnešní telefon je výsledek postupného vylepšování a vynálezů mnoha lidí. Telefonní přístroje prošli dlouhou genezí, kterou bychom mohli principielně rozdělit na období analogové, digitální a IP. Analogové telefony používají:
• pásmo signální, max. do 50 Hz
• pásmo hovorové 300 – 3400 Hz
Historie
Na počátku byl vynález telefonu, který nejvíc dokázal zužitkovat Alexander Graham Bell.
Americký profesor fyziologie orgánů řeči, fyziky a vynálezce
Vynalezl mikrofon a zkonstruoval první použitelný telefon (1876) a gramofon (s A. C. Bellem a S. Tairotem, 1883).
Bell použil membránu jak v mikrofonu, tak i sluchátku. Membrána kmitala v blízkosti cívky navinuté na ocelovém magnetu. Toto uspořádání bylo nejen jednoduché, ale také nepotřebovalo baterii ani na přijímací, ani na vysílací straně. Nicméně indukční mikrofon byl málo citlivý a byl proto nahrazen uhlíkovým odporovým mikrofonem, který se v podstatě užívá dodnes.
Dne 2. června 1875 se mu poprvé podařilo elektricky přenést tón.
O devět měsíců později udělal technická zlepšení, která nebyla zahrnuta do patentové přihlášky a která umožňovala přenos lidské řeči.
Dne 10. března 1876 slyšel Bellův pomocník v laboratoři první větu přenesenou Bellovým telefonem: „Pane Watsone, přijďte sem, potřebuji vás.“
Dne 9. července následujícího roku založil Bell Telephone Company a zahájil výrobu telefonních přístrojů ve velkém.
Tato společnost telefonní přístroje neprodávala, jen je pronajímala.
Po zahrnutí Grayových patentových práv přešla 28. února 1885 v American Telephone and Telegraph Company v New Yorku. Jejím cílem bylo provozovat telefonní spojení po celé Severní Americe.
Původně měl každý telefonní přístroj svou baterii, později bylo řešeno centrální napájení telefonních přístrojů z ústředny.
Na jeho počest je pojmenována technická jednotka decibel.
Autor: Martin Mikulec
2024 ©