Nejlepší cesta sítí
Určování nejlepší cesty v síti určuje router. K určení je třeba vyčíslit všechny cesty vedoucí do cíle a určit tu nejoptimálnější z nich. Pokud existuje několik cest k dosažení cíle, každá vychází z jiného rozhraní routeru. Nejlepší cesta je pak zvolena na základě použitého routovacího protokolu a tzv. metriky, což je hodnota udávající vzdálenost k dosažení sítě. Některé routovací protokoly jako třeba RIP používají jednoduše počet přeskoků mezi routery. Jiné protokoly jako OSPF určují nejkratší cestu podle šířky pásma linek a používá linky s největší šířkou pásma.
Dynamické protokoly obvykle používají jejich vlastní pravidla a metriky k budování a správě routovací tabulky. Metrika je kvantitativní hodnota použitá k měření vzdáleností dané cesty. Může být založena na jedné, několika nebo i mnoha parametrech cesty. Některé routovací protokoly volí výslednou cestu na základě několika metrik zkombinovaných do jedné výsledné metriky. Nejlepší cesta je cesta s co nejmenší metrikou.
Primárním předmětem routovacího protokolu je zvolit nejlepší cestu pro každou routu obsaženou v routovací tabulce. Routeovací algoritmus určí hodnotu nebo metriku pro každou cestu skrz síť.
Počet přeskoků versus šířka pásma
Dynamické routovací protokoly používají 2 typy metriky
Hop count (počet přeskoků) – počet routerů, které paket po cestě do cíle navštíví. Tuto metriku používá ku příkladu RIP. V našem obrázku by RIP zvolit cestu PC1 -> Router0 > Router2 -> PC2 bez ohledu na šířku pásma linky.
Šířka pásma (bandwidth) – je datová kapacita linky, někdy označována jako rychlost linky. Tuto metriku využívá ku příkladu OSPF. nejlepší cesta je určena cestou s akumulací linek, které mají nejvyšší bandwitdh hodnoty. V našem případě by paket procházel cestou PC1 -> Router0 > Router1 -> Router2 -> PC2, čili by se vyhnul nízkokapacitní 56 kilobitové lince a použil rychlé T1 linky.
Autor: Martin Mikulec
2024 ©