Protokol UDP
Protokol UDP (User Datagram Protocol) je alternativní protokol k TCP. Na rozdíl od TCP tento protokol nenavazuje přímé spojení mezi komunikujícími počítači. Odesílatel pouze odešle paket, ale už se nestará o to, zda-li byl paket doručen či nikoliv. O to se stará aplikační protokol. Stejně jako TCP identifikuje aplikace na počítačích pomocí tak zvaného portu (číslo). Data jsou balené do IP datagramu, jak je znázorněno na následujícím obrázku.
U tohoto protokolu se zásadně snažíme vyhnout fragmentaci dat, ikdyž je možná. UDP záhlaví obsahuje čísla zdrojového a cílového portu, informaci o délce dat a kontrolní součet, který nemusí být vyplněn.
Vyvstává otázka, k čemu je tento protokol vlastně dobrý? Na první pohled se tento protokol přece tváří jako slabší příbuzný protokolu TCP. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že adresátem tohoto protokolu nemusí být pouze jednoznačná IP adresa ale i skupina stanic. Lze tedy prostřednictvím tohoto protokolu také posílat oběžníky (broadcast) a adresné oběžníky (multicast), tj. rozesílání dat mnoha uživatelům najednou.
Využití UDP se nabízí při různých "real-time" přenosech. Například přenos videa nebo poslouchání hudby online. Přenáší se totiž vždy velký objem dat a jejich potvrzování by bylo pro síť opravdu náročné (protokol TCP). Použije se proto protokol UDP. V případě ztráty nějakého datagramu nám například blikne obrazovka, nebo na malý okamžik neslyšíme zvuk. UDP má využití nejen v takových specialitách. Běžný smrtelník jej používá velmi často. Při každém překladu doménového jména na IP adresu. DNS servery totiž používají ke komunikaci protokol UDP.
Autor: Robert Habrman