DSL
DSL je výrazem pro vysokorychlostní komunikaci přes instalované měděné vedení. Před mnoha lety, laboratoře firmy Bell určily, že typická hlasová konverzace požaduje šířku pásma pouze 300 – 3400 Hz a po mnoho let se pásmo nad 3kHz u telefonů nepoužívalo. Pokroky v technologii umožnily DSL používat další pásmo od 3kHz až do 1 MHz k vysokorychlostního přenosu služeb přes obyčejné měděné vedení.
Pro příklad asymetrická DSL (ADSL) používá frekvenční rozsah od přibližně 20kHz do 1 MHz při minimálních změnách v existující síťové infrastruktuře a umožňuje vysokorychlostní přenosy mezi uživateli.
DSL existují 2 typy a to asymetrická ADSL a symetrická SDSL. ADSL poskytuje větší šířku pásma downstreamu na úkor upstreamu, SDSL poskytuje stejnou kapacitu v obou směrech.
Různé varianty DSL poskytují různé šířky pásma, některé svými schopnostmi překonávají T1 nebo E1 pronajaté linky. Přenosové rychlosti jsou závislé na aktuální délce konečného vedení k účastníkovi (local loop, poslední míle) a na stavu kabeláže. Pro uspokojivé spojení musí být poslední míle kratší než 5,5 km.
Poskytovatel připojení umísťuje DSL spojení mezi centrálou a uživatelem (local loop). Spojení je vytvořeno mezi párem modemů. Levý konec je zakončen DSL modemem, pravý je zakončen v centrále poskytovatele DSL access multiplexerem (DSLAM), který propojuje jednotlivé DSL linky.
DSL modem se obvykle připojuje k počítači přes USB nebo ethernetový kabel. Novější DSL modemy se umí chovat jako směšovače s několika 10/100 switch porty navržených pro domácí síť.
DSLAM je zařízení umístěno v centrále, které kombinuje jednotlivé DSL linky uživatelů v jedno vysokokapacitní spojení k ISP nebo do internetu.
Autor: Martin Mikulec