Z pohledu běžného uživatele se podíváme na vlastnosti obou systémů.
GUI - Vzhled
Každého, kdo viděl Vista nainstalované, si všiml kompletně předělaného vzhledu, uvedeného pod názvem Aero. Pojďme se podívat, jak to s tímto novým a „převratným“ vzhledem je ve skutečnosti. Kdo četl diskuze ohledně Windows Vista jistě viděl tuny názorů, že nový vzhled je sice pěkný, ale na nic. Pracovat se dá i bez průhledných oken a akorát to zvyšuje nároky na hardware. Tento názor mi připadá, jako názor zarytého Linuxáka. Když už trávím u počítače několik hodin každý den, může být snad můj operační systém krásný na pohled. Tohle je rozhodně alespoň z mého pohledu plus. Co se týče hardwarových nároků, Aero není to, co nároky zvedá. Je to přesně naopak. Aero je oproti Windows XP vzhledu kompletně přeprogramované a přenáší nároky z paměti a procesoru počítače na paměť a procesor grafické karty. Proto pokud Aero vypnete, se zatížení počítače nesníží ba naopak nepatrně zvedne. Některé z vás jistě napadne – No jo, sice mi to ušetří výkon ve Windows, ale jakmile zapnu hru, tak grafika bude zatížena prácí pro Aero. Odpověď je: Ne, nebude. Při zapnutí hry nebo podobné aplikace, která pracuje s grafikou, se Aero automaticky vypne. Po vypnutí zmíněné aplikace, se Aero opět automaticky spustí. Při použití vzdálené plochy je Aero vypnuto a nelze zapnout. Na obou výše uvedených počítačích Aero běhá bez problémů a rychle. Všimněte si, že pro nové Windows Vista vzhled není třeba žádnou „šílenou“ grafiku za několik tisíc korun.
Průhlednost oken v podání Windows Vista a Aero (všimněte si malého náhledu – tzv. thumbnails): Tolik o Windows, pojďme se podívat, jak je na tom Mandriva Linux? Tady máme obdobné efekty jako u Windows Vista už nějaký čas. Asi nejznámější jsou rozšíření Compiz a Beryl. Nicméně, alespoň co se týče Mandrivy, se tyto efekty přidaly do instalace až od verze 2007 – čili přišly ve zhruba stejnou dobu jako Aero u Windows Vista. Na obrázcích z Mandrivy najdeme efekty tvořené rozšířením Compiz. Výhoda oproti Aero je v nastavení. Compiz nabízí široké možností nastavení všech možných vlastností – kvalita zobrazení, rychlost animací… Nevýhodu bohužel taky najdeme. A je to bohužel velmi nepříjemná chyba. Compiz se po čase velmi zpomalí. Po cca hodině se okna pohybují o hodně pomaleji a to znemožňuje pohodlnou práci. Dá se předpokládat, že v novější verzi bude tato chyba opravena (možná se tak už stalo) a pak tuto chybu nebute třeba brát v úvahu. Na druhou stranu stát se toto u Aero, tak by bylo téměř zatraceno. Nezdá se vám, že se aplikuje na chyby v operačních systémech dvojí metr? Compiz používá stejně jako Aero hardwarovou akceleraci. Beryl je v podstatě obdoba Compiz – efekty jsou jen trochu jiné, ale krásné.
Průhlednost oken v podání Mandriva Linux – vzhledem ke zpomalení používám u Compiz používám Beryl. Video na obrázku je efekt pri minimalizaci. Okno se minimalizuje jako džin do lahve. Pro vzhled v Mandrivě hovoří ještě několik funkcí. Jako další klad oproti Vista počítám, že Beryl umožňuje efektů mnohem více. Například kroucení oken (jde vidět u obrázku výše) a animace při minimalizování/maximalizování. U Aero najdeme vlastně jen průhledné okna, thumbnails a FLIP 3D = náhled na otevřené aplikace (viz obrázek). V Berylu najdeme pro náhled otevřených aplikací tento efekt: Poslední výhoda, která mě u vzhledu napadá, patří Linuxu. Jde o virtuální plochy. Po instalaci Mandrivy máme k dispozici čtyři. Přepínají se pomocí odkazů v liště (bez efektů) nebo je každá z ploch jakoby na jedné straně krychle (při použití Compiz/Beryl). V tomto případě můžeme krychlí otáčet, nebo si ji nechat roztáhnout a vybrat si plochu, kterou potřebujeme. Ať už s efekty nebo bez, virtuální plochy jsou perfektní nápad. Hlavně pokud pracujeme s více aplikacemi, můžeme je umístit zvlášť na plochy a není třeba mít na liště nepřehledné odkazy na všechny zapnuté aplikace.
Virtuální plochy můžeme vidět na obrázku - použit Beryl = každá plocha, má svou stranu krychle: Závěr: V otázce GUI vede Linux. Vzhled se může líbit každému jiný, i když Linux mi osobně připadá hezčí. Hardwarovou akceleraci používá jak Compiz/Beryl tak Aero. Kde má Linux výrazně navrch jsou virtuální plochy. Microsoft bohužel do Windows Vista tuto funkci nezakomponoval. Dá se sice použít alternativní program, ale tato funkce by rozhodně měla být přímo v systému!
Hardware, ovladače, instalace software
I když jsou Windows Vista celkem nové, většina ovladačů už je k dispozici. Ano, výjimky se najdou, ale je jich málo a za chvíli bude problém vyřešen. Takto alespoň k 32bitovým verzím. U 64bitové verze může nastat problém, protože Microsoft zavedl u ovladačů jednu podmínku a to - nutnost mít digitálně podepsaný ovladač. Důvod je celkem jasný. Nestabilitu systému velmi často způsobuje špatný/nekvalitní ovladač. U x64 verze je kladen důraz na stabilitu, proto toto omezení. U nových komponent problém není, ale pokud máte něco starého, je tu možnost, že výrobce se na vás vykašle a digitálně podepsaný ovladač neseženete. V tomto případě máme dvě možnosti – koupit novou komponentu nebo používat 32bitovou verzi. U Windows Vista jsou nově mezi aktualizacemi i některé ovladače. Například pro wifi kartu se mi několikrát už několikrát aktualizoval. Většinu ovladačů si stejně ale budete muset aktualizovat sami… Vista navíc hodnotí i výkon počítače. V některých případech je hodnocení naprosto zavádějící – není 2 jako 2. Například notebook před přidáním 1GB paměti měl stejné hodnocení jako po přidání. Ve výkonu to ovšem udělá rozdíl obrovský. Hodnocení systému (Windows Experience Index) ve Windows Vista
U Linuxu je situace podobná. Ovladače obvykle jsou. Správce hardware v Mandrivě:
Software po instalaci hovoří jasně ve prospěch Linuxu. Na DVD najdete pro každou funkci – jen si vybrat, která nejvíc vyhovuje. Programy jsou na DVD snad pro všechno – vyplování, přehrávání TV… U Windows najdeme jen nějaké základní, ze kterých stejně používám jen kalkulačku. Velký rozdíl je v získávání nového software a jejich aktualizací. U Windows je třeba si software najít a stáhnout. Výhoda je, že je všeho plno. Obvykle bývá problém najít obdobný program, na který jsem zvyklý ve Windows, pro Linux než naopak. Mi osobně na Linuxu nejvíce chybí QIP a PSPad. V Linuxu je většina software v databázích na serverech. Uživatel si stáhne seznam, z něj vybere aplikace, která chce. Systém je pak sám stáhne, nainstaluje a obvykle i sám nastaví. Za problém považuji opožděné přidávání aktualizovaných verzí. Když vám systém nabídne OpenOffice verze 1.x, když je měsíc k dispozici verze 2.x, tak je něco podle mě špatně. Je to tím, že se všechny aplikace testují kvůli stability – ano, dobré pro servery. Pro desktopy ani tak ne. Nastavení se dá změnit, takže rozdíly mezi verzemi nemusí být tak drastické. Výběr balícků - Madriva:
Závěr: U Windows Vista může nastat problém s ovladači pro staré nepodporované zařízení. Linux má zase problémy s grafikami od ATI. Co se týče stahování software, tak to záleží na zvyku. Linuxové balíčky nejsou špatné, tak samo není problém stáhnout software z oficiálních stránek výrobce. Ve Windows máme známé další, další, další a máme hotovo. V Linuxu se hodně software nainstaluje a nastaví sám. Ovšem pokud se tak nestane, rozchodit daný software může být pro běžného uživatele celkem problém.
Autor: Honzy