DRM, a proč ne ?

Napsal (») 10. 3. 2010 v kategorii Internet, přečteno: 1489×
betik/rampisham-116058193622954.jpg

Předem upozorním ty čtenáře, kteří se do mě chtějí v diskuzi pod článkem obout, že jsem zastáncem nahrávacích společností, jež se snaží znepříjemnit život pirátům autorského obsahu různými ochranami, které v součtu akorát obtěžují slušné uživatele a piráta nezastaví, že tento článek nebude pojednávat o Digital Rights Management, nýbrž o standardu pro digitální rozhlasové vysílání Digital Radio Mondiale.

Digital Radio Mondiale, zkráceně DRM, je standard, který vznikl jako digitální náhrada analogového rozhlasového vysílání na dlouhých, středních a krátkých vlnách. Někdy v polovině devadesátých let (přesnější informace se mi bohužel nepodařilo dohledat) tento standard vyvinulo konsorcium firem zabývající se výrobou rozhlasových přijímačů a vysílačů, vysílacích technologií, provozovatelů rádií a výzkumných ústavů. Vedl je k tomu společný zájem udržet komerční rozhlasové vysílání v AM pásmech, protože o ně kvůli vysokým nákladům a nízké kvalitě provozovatelé ztráceli zájem. Snahou konsorcia DRM bylo navrhnout a vyvinout náhradu za analogové vysílání v amplitudové modulaci, která by se kvalitativně přiblížila FM vysílání na velmi krátkých vlnách (VKV).

Mezi jednu z hlavních výhod systému DRM je pokrytí mnohem většího území z jediného vysílače při mnohem menším výkonu než při klasickém vysílání pomocí amplitudové modulace. Český rozhlas v roce 2003 uvažoval o celoplošném vysílání v DRM jako o jedné z alternativ. Dle serveru RadioTV.cz by stačil jediný vysílač o výkonu 100 až 200kW ve středočeských Libicích. Plány bohužel zhatila jediná, ale zato dost podstatná překážka: na českém trhu nejsou přijímače DRM.

Další výhodou DRM je ta skutečnost, že nepožaduje nové kmitočty, jako je tomu u dalších digitálních formátů T-DAB a DVB-T využívaných o pro rozhlasové vysílání. U DRM se digitalizují stávající analogové frekvence, dříve do 30 MHz, od roku 2005 až do 120 MHz, se zachováním současné šířky kanálů. Vysílání v DRM neprobíhá v multiplexech, jako je tomu u standardu DVB-T, ale každá vysílací stanice má svoji vlastní frekvenci. Datový tok může být od 4,5 do 30 kbit/s, s modulací QAM a kompresními standardy MPEG-4 AAC pro přenos hudby, MPEG-4 CELP pro přenos mluveného slova a metodou Spectral Band Application (SBR), díky které je možné za použití pomocného signálu přenášeného v bitovém toku rekonstruovat část zvukové složky, kterou nelze v omezeném spektru přenášet.

Kromě přenosu zvuku nabízí DRM také přenos textu a statických obrázků, probíhají však i testy s přenosem videa a dalších dat. Při ladění stanic se postupuje podobně jako u vysílání T-DAB. Posluchač může vybírat podle frekvence, nebo názvu stanice. Každý pořad má vlastní kód, ze kterého lze zjistit, jestli jde o zpravodajství, sportovní přenos nebo vážnou hudbu a podobně. Přijímač DRM nám pak umožňuje vychytat všechny pořady určitého druhu a můžeme si tedy sestavit vlastní programové schéma. Přijímač se pak postupně přepíná podle vybraných programů na jednotlivé rozhlasové stanice.

Testování v České republice

V roce 2003 provedl Český Rozhlas ve spolupráci s ČRa první testy. Hlavním cílem bylo porovnat kvalitu a dosah analogového vysílání stanice ČRo 6 na pásmu středních vln s digitálním vysíláním stejné stanice v systému DRM. Pro oba druhy vysílání České Radiokomunikace použily stejný vysílač v Hradci Králové. Stanice používala střední vlnu 774kHz s výkonem 2kW u DRM, což přibližně odpovídalo výkonu 10kW při standardním analogovém vysílání. Výsledek pokusu pak mohli posoudit účastníci konference RAdiokomunikace 2003 v Pardubicích.

Jak můžu přijímat rádia v DRM?

V České republice lze DRM přijímat vpodstatě dvěma způsoby. Buď si případný zájemce pořídí v zahraničí (Německu, Francii, Velké Británii nebo Rusku) speciální rozhlasový přijímač, nebo se pokusí o příjem přes počítač. V tomto případě je třeba propojit obyčejný rozhlasový přijímač s počítačem přes zvukovou kartu. Mezifrekvenční signál z přijímače je třeba překonvertovat pomocí malého směšovače (stavebnice zde) z 455kHz na cca 12kHz. Takto upravený signál pak přivedete do audio vstupu zvukové karty. Dekódovací software Dream pak zpracuje získaná data a na výstupu zvukové karty se objeví audio signál dané stanice, přičemž na obrazovce počítače se objeví název stanice a pořad, který se právě vysílá.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel sedm a šest