Mnozí z vás jistě ví, že harddisk je tzv. pevný disk a že slouží k ukládání informací, ale jak se tam informace dostanou a jak je z něj vytáhneme, o tom bude dnešní článek. Harddisk je na dnešní dobu docela jednoduché zařízení, pokud se na něj díváme z pohledu uživatele. Základ tvoří jakýsi disk, na který se elektormagneticky nanesou informace. Základní jednotkou informace je bit, který může nabývat pouze dvou hodnot - 1 a 0.
Historie
Historie pevných disků sahá do 60. let, kdy se objevil roku 1953 první pevný disk s názvem Ramac od firmy IBM. Disk byl mnohem větší než celé PC skříně (viz. obrázek). Tento disk obsahoval 50 dvacetičtyř palcových disků v průměru a disponoval kapacitou 5 mil. slov.
R. 73 přišel na svět disk se jménem IBM 3340 Winchester a byli zde 2 verze, disk s dvojitou pamětí 2x30 MB a 2x70 MB. Od této doby šel rozvoj HDD rapidně rychleji. Jednotky se zmenšovali a jejich schopnost pojmout informace se zvětšovala.
Roku 1991 se objevila disková jednotka 2,5 palců disponující pamětí 100 MB (1024x1024x1024x8 = bitů). Celková historie je mnohem obsáhlejší, jen jsem načnul to základní, abychom se dostali také k principu disků.
Části pevného disku a rozvržení dat
Plotny, Zapisovací/Čtecí hlavy, Pohon hlav (motorek), Pohon Ploten, Vzduchové filtry, Řídíci deska, Kabely a konektory,
Disk se skládá většinou ze 4 ploten, na kterých jsou stopy v podobě soustředných kružnic, pouhým okem nejsou viditelné samozřejmě, protože jsou moc malé. Data se ukládají na disk v bajtech a ty jsou pak upsořádány do skupin po 512 a nazýváme je sektory. Sektor je nejmenší jednotka, na kterou můžeme data uložit na pevný disk, a ty jsou seskupeny do stop. Stopy jsou uspořádány do cylindrů.
Základní popis HDD:
Podrobněji:
Stopy
každá plotna má dvě části, spodek a vrch a je rozdělena právě do těchto stop, které jsou z horní i spodní strany symetricky uspořádány.
Cylindry
Jelikož je disk rozdělen do více ploten a diskové hlavy se pohybují závisle na sobě (v rozmezí od středu plotny do vnějšího okraje), je považován za pomalou komponentu. Souhrn stop, které diskové hlavy snímají naráz se nazývá tedy Cylindr.
Sektory
Sektory jsou očíslované části a vypadají jako výseče na plotně, také samozřejmě nejdou pouhým okem vidět a jak jsem již uvedl, je to nejmenší adresovatelná jednotka na disku. Tyto sektory se vytváří při formátování disku a každý z nich obsahuje hlavičku, ve které je uvedeno číslo sektoru a identifikační data značící začátku sektoru a také data obsahující kontrolní součet. Tento kontrolní součet se používá pro kontrolu logicky a také u příchozích paketů u počítačových sítí, které v hlavičce tuto informaci přenášejí. Jednotlivé sekotry jsou odděleny místem kde není možno nahlédnout a tím jsou určeny jejich "hranice".
Princip čtení a ukládání dat
Když čtecí hlava přejíždí nad diskem, musí se přesouvat na požadovanou stopu nejprve, potom je zde prodleva, než se plotna otočí takl, aby byla hlava pod požadovaným sektorem. Nyní probíhá čtení dat. Přemísťování hlavy zabírá nejvíce času, a tak se čtou soubory, které jsou na stejné stopě umístěny nad sebou v cylindru - Zajistí nám Defragmentace disku.
Magnetická hlava
Data se zapisují pomocí halvy, která je vzdálená od povrchu média cca 1 mikrometr. Na jejím konci je jádro a cívka na něm namotaná vytváří magnetické pole. To se v místě štěrbiny pod hlavou rozptyluje a zapisuje.
2024 ©