Filtr Chytré zostření
Ve Photoshopu CS2 se objevil nový filtr Chytré zostření, který dále rozšiřuje řadu velmi dovedných filtrů typu Doostřit.
Přestože filtr nabízí velmi profesionální metodu doostření, v mnoha případech se vracím ke standardnímu filtru Doostřit, a to z důvodů, které uvedu za chvíli.
Posuvné jezdce Míra a Poloměr fungují stejným způsobem jako u filtru Doostřit. Pokud ještě v roletce Odstranit zvolíte Gaussovské rozostření, výsledky obou filtrů budou naprosto stejné. Pokud v roletce zvolíte Rozostření objektivu, eliminujete nežádoucí záři často se vyskytující při doostření grafiky. Snáze tak doostříte grafiku s vyššími hodnotami míry a poloměru, dříve než se záře začne projevovat. Toto nastavení používám vždy, když je kvalita důležitější než rychlost (v mém případě 98% ze sta). Chcete-li omezit rozostření způsobené chvěním objektivu, zkuste roletku Odstranit nastavit na Rozostření pohybem a poté experimentujte s nastavením úhlu. Technika samozřejmě není kouzelná, a uplatní se pouze v případě, kdy chvění objektivu bylo téměř neznatelné.
Když zapnete volbu Přesnější, doostření grafiky proběhne ve dvou kolech (dvojitá aplikace filtru Doostřit). Hrany v grafice budou mnohem výraznější, na místě je však opatrnost, protože volba snadno zvýrazní i zrno šumu.
Osobně se často vracím k již klasickému filtru Doostřit, a to zejména tehdy, když grafika obsahuje jemnou texturu (například kůži nebo povrch cihly), kdy potřebuji mít po ruce posuvný jezdec Práh, jež omezuje efekt zostření na oblasti se zřetelnějšímu detaily. Filtr Chytré zostření bohužel posuvný jezdec nenabízí.
Rozšířený režim
Filtr Chytré zostření také nabízí pokročilé volby, které umožňují ovládat sílu zostření, jež bude aplikováno na stíny a světla v grafice. To se může hodit v případě, kdy tmavé oblasti grafiky obsahují hodně šumu.
V pokročilém režimu vám budou nabídnuty posuvné jezdce Míra zeslabení, který určuje sílu zostření, Tonální šířka, který určuje rozpětí jasové složky ovlivněné zostřením a Poloměr, který určuje způsob prolnutí zostření do okolní grafiky. Obvykle začínám Mírou zeslabení na 100 procentech a Poloměrem na 3, abych získala představu o plné míře zostření. Poté přizpůsobím Tonální šířku tak, aby zostření nezanechávalo příliš mnoho šumu, a nakonec upravím Míru zeslabení, abych viděla, nakolik mohu grafiku zostřit, aniž bych příliš zdůraznila šum grafiky.
Proces zostřován je spíše uměním než vědou a zřejmě si vyžádá nějaký čas, než jej ovládnete a budete se cítit ,, jisti v kramflících“. Každý má jinou představu o tom, jak ostrý by měl obrázek být, a stejně tak výstupní zařízení nedokáže zachytit stejnou míru detailů jako váš monitor. Z toho vyplývá, že obrázek, který je ostrý na monitoru, může být v tisku poněkud měkký. V následujících příkladech si uvedeme několik obecných pravidel týkajících se přípravy pro různé tiskové výstupy.
Tiskové příklady 1.
Web/Multimédia: Pokud bude konečná podoba obrázku promítána na monitoru, můžete se na výsledky zostření plně spolehnout. Většinou si vystačíte s nastavením Poloměru 0,5 a 1 při Míře nepřesahující 100%. Jenom nezapomeňte, že zostření zvyšuje velikost obrázku JPEG. Pokud tedy plánujete uchování dokumentu ve formátu JPEG, použijte nejmenší možnou Míru zostření, která zbaví obrázek měkkosti.Fotografické výstupní zařízení: Mezi tato zařízení se počítá filmový rekordér, LightJet a jiná zařízení využívající fotografického filmu nebo papíru k reprodukci obrázků. Která budou schopna zachytit většinu detailů, které vidíte na obrazovce. U těchto zařízení však dávejte pozor, abyste uchovali Poloměr co nejmenší (ve většině případů mezi 0,25 a 0,7), aby se zářivé hrany vzniklé ostřením neprojevily ve výsledném obrázku.
2024 ©