Photoshop pro začátečníky 90.díl, Ostření 3.

Obnovení detailů štětcem Historie

Někdy se stane, že po odstranění šumu zjistíte, že se vytratily některé detaily, například oči, pihy a podobně. Nastane-li taková situace, můžete přímo po aplikaci filtru použít štětec Historie a požadované detaily vrátit zpět. Pokud se bude štětec prezentovat ,,prázdným“ symbolem (kroužek s diagonální čárou), znamená to, že jste od momentu otevření obrázku změnili jeho velikost nebo barevný režim. V takovém případě zvolte menu Okna/ Historie a klepněte nalevo od stavu historie, který je přímo nad stavem, jenž označuje redukci šumu pomocí filtru, který jste před chvíli aplikovali. Štětec Historie by měl být po této operaci plně k dispozici. Stačí jen malovat přes plochy, které ztratily důležité detaily, a ty by se měly znovu objevit.

Jak funguje doostření

Abyste mohli doostřit obrázek, najeďte do menu Filtr/ Zostření. Photoshop vám nabídne celou řadu voleb, ze kterých tři nejvýše položené jistě znáte (Zostřit, Zostřit více a Zostřit hrany). Na tyto funkce se ale nezaměřujte a přejděte rovnou k dialogu Doostřit. Je to jediný dialog, který umožňuje maximální míru kontroly Zostření. Začneme tedy dialogem Doostřit a poté se zaměříme na nový filtr Chytré zostření.
V anglické verzi programu se filtr označuje jako ,,maska rozostření“ , což může působit zavádějícím dojmem. Pojmenování se zažilo ještě v době, kdy lidé nepoužívali osobní počítače a obrázky doostřovali v temné komoře. Tehdy používali proceduru, která byla založena na práci s neostrým (čili rozostřeným) obrázkem a trvala bez mála hodinu (Photoshop to naštěstí zvládne během několika sekund naprosto bezbolestně). Proces, který se v temných komorách používal, byl označován jako tvorba neostré masky a Adobe si jej pouze vypůjčilo.

Filtr Doostřit zvyšuje kontrast tam, kde se setkávají dvě barvy (nebo stupně šedé) a činí jejich hrany nápadnější, a tudíž i snáze viditelné. Po otevření dialogu Doostřit uvidíte tři posuvné jezdce: Míru, Poloměr a Práh.



Míra: Určuje, jak mnoho kontrastu bude přidáno hranám objektům, a tudíž jak zřejmé bude doostření.

Poloměr: Určuje, kolik místa i zvýšení kontrastu vyžádá. Ať už použijete jakékoliv nastavení, zostření vždy vytvoří kolem hrany aureolu, na jedné straně zářivou, na druhé straně tmavou. Pokud bude nastavení hodnot přehnané, hrany objektů budou neúměrně zvýrazněny, místo aby vykazovaly sotva postřehnutelnou záři.

Práh: Určuje, jak odlišné musí dvě barvy být, aby se uplatnilo zostření. Při hodnotě prahu rovné nule bude zostřeno vše. Při zvyšování nastavení budou zostřovaný pouze velmi odlišné oblasti. Když však nastavení ponecháte příliš nízké, může dojít k tomu, že se nechtěné prvky jako šum a zrno obrázku příliš zvýrazní a relativně hladké plochy začnou vykazovat určitou texturu. Pokud bude nastavení naopak příliš velké, zostření se bude týkat pouze několika málo oblastí, které nebudou do svého okolí pocitově zapadat (neboť okolí nebylo doostřeno).
Probrali jsme si tedy základní funkce dialogu Doostřit a je na čase pustit se do práce s obrázkem. Dříve než začnete, poklepejte na ikoně nástroje Lupa, aby se náhled obrázku zvětšil na 100%, jinak neuvidíte plný efekt zostření, které budete provádět.