Photoshop pro začátečníky 75.díl, Správa barev 13.

Lepší převod do režimu CMYK

Jestliže budete grafiky tisknout ofsetovým tiskem, musíte je převést do režimu CMYK. Tradiční způsob je zvolit Obraz/ Režim/ CMYK. To je dobré, pokud spěcháte, ale obejdete tak spoustu nastavení, pomocí nichž můžete dosáhnout toho, že vaše grafika bude vypadat lépe. Ukážu vám jinou možnost: zvolte menu Úpravy/ Převést do profilu.



Vypadá to složitě, ale není to složité. V horní části se vám pouze oznamuje, z jakých barev RGB je obrázek vytvořen (tomu se říká zdrojový prostor). Potom, pokud máte nastavený pracovní prostor CMYK na takový, který odpovídá vašim tiskovým podmínkám, musíte v roletkové nabídce Cílový prostor zvolit Pracovní CMYK. A nyní už zbývá jen pohrát si s roletovou nabídkou Reprodukce a dvěma políčky voleb, abyste viděli, která kombinace nastavení poskytne nejlepší výsledek. O kousek dříve jsem tak trochu obešla vysvětlení toho, co nabídka Reprodukce dělá, a tak se nyní podívejme na volby, které obsahuje. Většina grafik má na začátku mnoho barev, které jsou příliš jasné, než aby je bylo možno reprodukovat v režimu CMYK (ti technicky založení je označují jako barvy mimo gamut). Když obrázek převádíte do režimu CMYK, Photoshop musí s barvami něco udělat, aby je dostal do rozsahu, který lze reprodukovat ofsetovým tiskem. Volby v roletové nabídce Reprodukce určují, co Photoshop s těmito barvami mimo gamut udělá.

Perceptuální
U této volby Photoshop nezmění jen netisknutelné barvy, ale také ty, které lze vytisknout, aby zajistil, že poměr mezi barvami zůstane shodný. Tak se nemusíte starat o to, že některá příliš jasná barva bude přesně stejným odstínem blízké méně jasné barvy. Jediným problémem u této funkce je, že nemá žádnou představu o tom, které barvy ve skutečnosti v grafice jsou, takže barvy posouvá, když všechny barvy v grafice jsou v rozsahu barev, které lze reprodukovat v režimu CMYK.

Sytost
Tato volba vezme nejvíce syté barvy grafiky a zajistí, že budou nejsytějšími barvami, které lze dosáhnout v režimu CMYK. To může vypadat hezky, ale neberou se přitom v úvahu rozdíly v jasu, tónu a sytosti barvy. Tím je omezena užitečnost této funkce na plnokrevné grafiky, jako jsou sloupcové grafy, a komerční grafiku, kde nejsou důležité vztahy mezi barvami, ale jde vám jen o zachování živých barev, lhostejno jakých.
Relativní a Absolutní kolorimetrická

Obě volby posouvají jen barvy netisknutelné v režimu CMYK a zbytek barev ponechávají do značné míry beze změny. Hlavní rozdíl je v tom, že volba Relativní kolorimetrická zabezpečuje, že bílá v původní grafice bude bílá i v režimu CMYK. To není příliš důležité, dokud nepoužíváte pracovní prostor RGB, který vytváří bílou, jež je tmavší než bílá, kterou můžete vytvořit v režimu CMYK. Tato funkce se převážně používá v dialogu pro tisk při tisku grafiky na barevné kancelářské tiskárně, která může reprodukovat světlejší bílou než ofsetový tisk (např. novinového papíru). Pokud obrázek neobsahuje příliš mnoho jasných barev, můžete zjistit, že volba Relativní kolorimetrická není špatná.

Když převádím obrázek do CMYKu, přemýšlím o tom, co tyto volby znamenají, jen každou vyzkouším a dívám se na grafiku, abych viděla, která z nich bude mít nejuspokojivější výsledek. Každá volba má své výhody a nevýhody a experimentování je nejlepší způsob, jak nalézt nejlepší nastavení.