Komentář: Re: KONEC P2P NA CDMA - LATENTNÍ FUP

PROČ VZNIKL DEN VZDORU PROTI ET


Pokud si někdo myslel, že si lidé z médií sednou na zadek, tak byl naivní. Pokud si myslel, že spustí jakousi "protieurotelí" kampaň, tak byl velmi neznalý. V prvním kole (budou-li další a to záleží na nás všech) si nás všimla média jen velmi okrajově, jakési "výhonky", které mají na internetu. Stejně ale, první zásadou je ono známé "koho chleba jíš, toho píseň zpívej" - jak článečky vyzněly, to je samozřejmě zcela v tomto duchu. Proti stávajícím, nebo potenciálním zadavatelům reklamy nikdo nepůjde ve chvíli, kdy není jasné, jestli celá kauza nezmizí dříve, nežli začala. Je to špatně? Ne. Samozřejmě, že ne! Konečně se nám podařilo překonat "mez rozlišení" na nejnižším myslitelném stupni, je to první krok ke skutečné medialisaci celého problému. Splnili jsme počáteční podmínku, která je nutná pro to, aby byla naděje, že se z celé záležitosti stane veřejný problém.

Nemá smysl, se vzájemně "utloukat" citacemi z internetového polobulváru v domnění, že se jedná o citace arbiterů. Nikoliv, jedná se o citace autorů, kteří v tom skutečném světě (kde se písmenka tisknou na papír, nebo vyslovují slova) nejsou až tak významní. Jenže ty jejich příspěvky čtou ti na vyšším levelu, které by to mohlo zaujmout. Celá atmosféra a jistá míra "zprudčení reakcí" svědčí o tom, že neděláme bezvýznamnou věc. Pokud by tomu tak bylo, tak by po nás "neštěkl ani pes", jak napsal to tohoto fóra jeden z "antisosačů".

Nechci se příliš opakovat, a proto jen krátká rekapitulace:

Nejde o to, že by "bojovali" lidé, kteří stahují enormní kvanta souborů se spravedlivým poskytovatelem připojení, ale o to, že na straně jedné stojí velká společnost, prodávající nevyzrálý produkt a na straně druhé jsou všichni ti, kteří jsou jeho postupem poškozováni. To je podstatně větší skupina, kterou již nelze ani opomíjet, ani bagatelizovat její požadavky, které jsou navíc oprávněné. Jsou to lidé, kteří mají problémy se stabilitou připojení, nízkou a kolísající rychlostí, v mnoha případech srovnatelnou s GPRS, nespolehlivými modemy, častými výpadky celé sítě, zavedením FUP poté, co byli klienti nalákáni na "stahování hudby a filmů" (a poté, co při koupi na prodejně směle tvrdili, že se o zavedení FUP neuvažuje a že nepřipadá v úvahu).

Silný zájem o CDMA (marketingoví odborníci odvedli profesně skvělou práci, jejich úlohou nebylo, aby se zabývali "etickým rozměrem kampaně") pravděpodobně způsobil vyšší prodejnost produktu, než byl původně předpokládaný. Pravděpodobný důsledek je nasnadě - rozvoj infrastruktury sítě začal silně pokulhávat nad jejím nutným rozvoje. Pravděpodobně také došlo ke špatnému odhadu penetrace jednotlivých regionů a měst, a proto se začaly objevovat výrazné rozdíly v rychlosti připojení v závislosti na lokalitě.

V současnosti existuje skupina lidí, pro které má CDMA omezené použití (pokud nejsou zrovna v situaci, že je nefunkční), protože nemohou toto připojení využívat způsobem, který jim byl prezentován a kvůli kterému si je zakoupili. Navíc - podepsali smlouvu, která jim neumožňuje bez velké finanční ztráty odstoupit. Jistě, dalo by se namítnout, že si ji měli pořádně přečíst, ale má to dva háčky. Ten první je takový, že soudný člověk nepředpokládá, že prodejce služby bude poskytovat daleko nižší plnění, než jaké jednoznačně vyplývalo z jeho mediální kampaně. Nejsem právník, ale v té souvislosti mě napadají dvě sousloví - "veřejný příslib" a "klamání spotřebitele". Proti velké společnosti, disponující kvalitním právním zastoupením je v naší zami z důvodů ryze praktických téměř nemožné docílit nápravy právní cestou.

Jiný způsob je nasnadě - najít oblast, která je pro danou firmu citlivá a pokusit se jejím prostřednictvím dosáhnout změny. Image společnosti, draze vybudovaný reklamními kampaněmi v ceně desítek (možná stovek) milionů korun je věc cenná a křehká. Veřejné mínění je citlivé na "fintičky", kterými silný zatlačí slabé do koutečka.

Hra na to, "že je všechno v pořádku", má své jednoznačné meze. Bezradnost technické podpory (navíc ještě částečně ne z bezplatných telefonních linek), nejasná a vyhýbavá tisková prohlášení - to vše vytvořilo poměrně nepřátelskou atmosféru. Není se ale čemu divit, nikdo z nás nemá rád, když "z nás někdo dělá blbce" - na to jsme všichni citliví.

"Den odporu" je spojovacím článkem, reakcí, která vyplňuje prostor mezi nesplněnými a nekompenzovanými sliby společnosti na straně jedné lidmi, kteří za jejich peníze nedostali to, co jim po právu náleží.

Doufejme, že výsledkem budou změny, které situaci změní tak, aby nebylo možné veřejně poukazovat na rozdíl mezi pracně a draze vybudovaným image a realitou, která s ním není v souladu.